Pojem "Asertivita"

Asertivita (možno přeložit jako sebeprosazení) je schopnost prosazovat vlastní názor, stanovisko nebo zájem. V současné společnosti je vyučována mnoha odborníky na vývoj osobnosti a je častým pojmem v příručkách osobního zdokonalování.

Asertivita se staví proti jakýmkoliv formám manipulace.

Z hlediska duševní hygieny je dodržování zásad asertivity přínosné pro zvýšení svého sebevědomí, uvědomění si vlastní pravé ceny a nezávislosti na druhých, nehledě na snahy ostatních lidí. Celkově by pak jedinec měl být ke svému okolí otevřenější, vyrovnanější, s pozitivním přístupem k okolí i k životu.

Asertivní jednání

Za asertivní jednání je možné považovat jednání klidné. Člověk působí uvolněným dojmem, vytváří pohodu – jak verbální, tak i nonverbální projev je prostý tenze. Mluva je srozumitelná, tempo řeči rovnoměrné. Oční kontakt je přímý, osoba ví, čeho chce dosáhnout. Dokáže svůj postoj jasně definovat a popsat, jak situaci prožívá. Asertivní člověk má pozitivní postoj; ví, že je jeho požadavek oprávněný a může být druhou stranou kladně přijat. Pod tlakem argumentů dokáže svůj názor změnit a přijmout kompromis. Zároveň nemá problém požádat o laskavost nebo ji poskytnout. Rozpozná manipulaci, ubrání se jí, dokáže přiznat chybu a respektuje morální zásady.

Asertivní techniky

Princip poškrábané gramofonové desky

Stejně jako poškrábaná gramofonová deska hraje stále dokola, tak i člověk, který postupuje v souladu s technikou gramofonové desky, může oprávněný požadavek dotyčné straně předkládat tak dlouho, dokud nevyjádří souhlas. S protistranou v zásadě souhlasíme se vším, co je obecnou pravdou nebo co je pravděpodobné. Pokud protistrana tvrdí faktické nepřesnosti, říkáme „máte pravdu, mohlo by to tak být“. Od našeho problému se nenecháme odvést, nebráníme se ani nezdůvodňujeme, že nejsme tak špatní a problém jsme nezavinili. Jediné, na čem trváme, je náš požadavek.

Důležité je zachovat asertivní jednání, mít oprávněný požadavek, který nezastíní strach ze „hry,“ kterou by mohl vycítit a využít oponent.

Umění říci „ne“

Pokud neumíme odmítat, můžeme dělat věci, které nechceme, a být na místech, která nemáme rádi. Technika je obráceným postupem při prosazování svých požadavků. Prosté asertivní odmítnutí znamená jasně konstatovat své ne: „děkuji, nemám zájem.“ Pokud uvedeme své důvody a chápeme protistranu, jedná se o empatické asertivní odmítnutí.

Umění oprávněné pomoci a žádost o laskavost

Asertivní člověk rovněž nečeká, až mu jeho potřeby vyčtou ostatní z hlavy. Formulace správné prosby by měla vycházet z předpokladu, že protějšek je slušný člověk, který rád pomáhá a nemá důvod nevyhovět. Zároveň však počítáme s odmítnutím, a pokud nastane, nechováme se negativisticky (odveta, uraženost, vztek…).

Přání je nutné opět jasně a srozumitelně definovat. Zároveň však věříme tomu, že partner prosbě vyhoví, protože pokud budeme očekávat opak, zvyšujeme tím vlastně kvůli úzkosti a strachu pravděpodobnost selhání.

Přijatelný kompromis

Snahou je najít společný kompromis, který je výhodný (či přijatelný) pro obě strany. Není cílem prosadit svou, případně druhé straně uškodit.

« Zpět na rejstřík